00

Úvod do problematiky

V současnosti se využívají dvě základní technologie digitalizace rtg snímků – přímá a nepřímá. Jaký je mezi nimi rozdíl? Která je lepší? Na druhou otázku není možné bez širšího kontextu jednoznačně odpovědět. Lze však poskytnout jistá vodítka pro informovanou volbu toho či onoho systému. 

Přímá a nepřímá digitalizace
Přímou digitalizací, označovanou také jako radioviziografie (rvg), rozumíme systém složený z digitálního senzoru propojeného s počítačem a intraorálního rentgenu. Digitální senzor obsahující CCD nebo CMOS čip zachytí rtg záření z intraorálního rentgenu a převede tento signál na digitální rtg snímek zobrazený během 2-5 sekund na monitoru soupravy nebo připojeného PC. Zcela zde odpadají veškeré operace mezi umístěním senzoru do úst pacienta, aplikací rtg záření a zhotovením snímku, které jsou známé u rtg snímání na film. 
Nepřímou digitalizací rozumíme systém, který se skládá z paměťové fólie v pouzdru, skeneru převádějícím nasnímaná rtg data do digitální podoby, PC a intraorálního rentgenu. Vytvoření digitálního snímku probíhá tak, že je pacientovi vložena do úst paměťová fólie umístěná v pouzdru a po aplikaci rtg záření z intraorálního rentgenu je tato fólie vyjmuta z pouzdra a vložena do skeneru. Skener převede rtg snímek do digitální podoby a následně, podobně jako u přímé digitalizace, během několika málo sekund zobrazí snímek na monitoru soupravy nebo připojeného PC. 

Z výše uvedené specifikace obou technologií logicky vyplývá vztah použité technologie digitalizace rtg snímků a časové náročnosti. Zatímco u přímé digitalizace není problém snímání a okamžitého zobrazení např. série několika snímků, kdy jedinou operací je změna polohy senzoru v ústech pacienta a aplikace rtg záření, u nepřímé digitalizace se jedná o složitější proces: V případě sérií snímků je nezbytné použít na každý snímek samostatnou fólii, každou vložit do pouzdra, postupně umístit do úst pacienta a vytvořit rtg snímek. Je nezbytné sledovat pořadí jednotlivých fólií, a to jak při samotném snímání, tak také po vyjímání fólií z pouzdra při vkládání do skeneru. Časový rozdíl a možné riziko chyby v pořadí snímků způsobené lidským faktorem jsou u nepřímé digitalizace výrazně větší než u digitalizace přímé. Existuje však celá řada pomůcek na řazení paměťových fólií apod., eliminující riziko vzniku chyby. Je však nezbytné dodat, že polohování digitálního senzoru v ústech pacienta je komplikovanější a časově náročnější než u paměťových fólií, a to především pro větší tloušťku tohoto senzoru, jeho rigiditu a přítomnost kabelu. Rigidita digitálních senzorů v podstatě vylučuje možnost vzniku geometrických nepřesností vzniklých ohybem, k němuž může v ojedinělých případech docházet u paměťových fólií. Při použití držáků pro paralelní techniku snímání však toto riziko odpadá i u paměťových fólií.To je důležité např. v endodoncii. Je však nezbytné doplnit, že v řadě případů není možné zcela přesně změřit např. skutečnou délku kořenového kanálku z jediného rtg snímku (z jednoho pohledu). Výhodou obou systémů je jejich přenosnost. Například u pracoviště se dvěma sousedícími ordinacemi není problém přenést paměťové fólie nebo digitální senzor a získat tak okamžitě digitální rtg snímky. Po stránce výsledné kvality snímků jsou oba systémy naprosto srovnatelné. Obecně platí pro obě technologie digitalizace rtg snímků fakt, že umožňují výrazně snížit dávku rtg záření na pacienta oproti klasickému rtg filmu, a to až o 95 %. Výhodou systému paměťových fólií je jejich vysoká životnost. Paměťové fólie jsou v podstatě cenově snadno dostupným spotřebním materiálem. Díky 100% aktivní ploše neexistují žádná hluchá místa a řešení potřeby použití většího rozměru senzoru představuje ve srovnání s digitálními senzory nepodstatnou investici. 

Parametry a vlastnosti
V rámci obou zmiňovaných technologií digitalizace je nezbytné věnovat pozornost alespoň základním charakteristikám a parametrům. Jedním z nich je rozměr senzoru či paměťové fólie a aktivní plochy,. Naprostá většina výrobců nabízí tato média ve více (u senzorů dvou či tří) velikostech pro možnost snímkování dětských i dospělých pacientů či diferenciaci diagnostické potřeby ošetřujícího lékaře (standardní nebo skusové, tzv. bitewing snímky). 
Dalším klíčovým parametrem je údaj o efektivním a teoretickém rozlišení senzoru nebo fólií. Tyto dvě hodnoty je nezbytné od sebe oddělit a při vzájemném porovnávání produktů dbát na srovnávání hodnot stejných parametrů. Rozlišení snímačů nebo paměťových fólií poskytuje informaci o schopnosti systému zachytit nejjemnější detaily ve snímaných strukturách. 
Důležitým údajem je také bitová hloubka (dynamický rozsah) senzoru nebo paměťové fólie. Tato hodnota udává schopnost rozlišení odstínů šedé, což je klíčové pro zobrazení jemných nebo malých struktur. Pro vaši orientaci můžeme uvést, že např. 8bitový snímek nabízí zobrazení 28 odstínů šedé, tedy 256 odstínů. Oproti tomu 16bitový snímek již nabízí rozlišení 65.536 odstínů šedé. Aby bylo však možné v praxi plně využít schopností médií s velkou bitovou hloubkou, je nezbytným předpokladem zobrazení takových snímků na odpovídajícím monitoru. Některé starší a méně kvalitní monitory nabízejí nižší bitovou hloubku a nedokáží zobrazit korektně snímky pořízené senzorem nebo fólií disponující vyšší bitovou hloubkou. Investice do kvalitního monitoru, je-li jej nezbytné vyměnit za modernější, je rozhodně investicí přínosnou. Společně s kvalitou monitoru je nutné brát v úvahu požadavky systému digitalizace na parametry PC, především verze podporovaných operačních systémů a dostatečně výkonnou hardwarovou výbavu. 
V interaktivních přehledech produktů ještě uvádíme údaj o připojení senzoru nebo skeneru paměťových fólií. V posledním řádku přehledu získáte další informace o konkrétním produktu, jako např. technologické zajímavosti, další údaje (např. hmotnost, rozměry…) nebo použitý software, servisní a další služby apod. 

Nepřímá digitalizace panoramatických a cephalometrických snímků
Vedle pořízení nového OPG osazeného digitálním senzorem namísto kazetového držáku existuje i cesta, jak zdigitalizovat stávající filmový panoramatický rentgen. Touto cestou je nepřímá digitalizace pomocí paměťových fólií uložených ve speciálních kazetách o rozměrech identických s kazetami na filmy 15 x 30 cm, nebo 18 x 24 cm. Po expozici je kazeta s fólií vložena do skeneru, který snímek převede do digitální podoby a fólii vymaže, takže je připravena k dalšímu použití. Životnost paměťové fólie závisí na konstrukci skeneru. Při bezdotykovém skenování bez ohýbání fólie se pohybuje v řádu desítek až stovek tisíc snímků. Technologie nepřímé digitalizace představuje investičně nejméně náročný způsob digitalizace OPG, zejména pro majitele zánovních filmových panoramatických rentgenů s cephalostatem.

Obecně lze říci, že metody přímé i nepřímé digitalizace představují vyšší stupeň intraorálního rtg snímkování oproti standardnímu filmu. Časová, technologická i cenová náročnost ve smyslu provozních nákladů (především u digitálních senzorů) je výrazně nižší. Výrazně nižší je také potřebná dávka rtg záření na pacienta pro získání optimálního snímku. Digitální rtg snímky je možné následně upravovat o vlastní poznámky, měření či nákresy v rámci plánování dalšího ošetření, upravovat v dodaném software charakteristiky jednotlivých snímků (jejich kontrast, jas, velikost). Digitální rtg snímky lze také snadno archivovat bez rizika snížení jejich kvality, jak to někdy bývá u filmů, na druhou stranu je třeba zajistit bezpečné zálohování digitálních dat. Celková kvalita a diagnostická hodnota digitálních rtg snímků je ve srovnání s rtg snímky na filmu vyšší. Digitalizace intraorálních rtg snímků je tedy po právu označována jako vyšší stupeň intraorální radiodiagnostiky. Jednou z výhod metody nepřímé digitalizace intraorálních rtg snímků je použití flexibilních a tenkých paměťových fólií, které jsou oproti rigidním a silnějším digitálním senzorům komfortnější pro pacienty. Senzory přímé digitalizace však poskytují výraznější časové úspory, především u vícesnímkových sekvencí. V těchto případech také zcela odpadá u digitálních senzorů riziko chyby obsluhy u řazení jednotlivých snímků. Obě uvedené metody však nabízejí vysoce kvalitní rtg obrazová data a přenosná média v rámci pracovišť s více ordinacemi.

 

Libor Kokšal 

00
00
TISK STÁHNOUT PDF
X
... content ...

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

OK