00

Úvod do problematiky

Existuje několik základních podmínek, jejichž splněním je podmíněn vznik kvalitních a diagnosticky hodnotných rtg snímků. Jednou z těchto podmínek je koncepce generátoru rentgenového záření se stabilní kvalitou svazku záření bez ohledu na nastavené hodnoty expozičních parametrů. Další podmínkou je možnost nastavení hodnoty jednotlivých expozičních parametrů, tedy expozičního času, anodového napětí a anodového proudu pro různé receptory rtg záření a pro libovolný typ anatomie pacienta. Podstatnou roli hraje také kvalita a citlivost snímacích médií, skenerů a monitoru (u digitálního zobrazování). Výsledná kvalita snímků je v komplexu ostatních parametrů přímo úměrná velikosti ohniska rentgenky, především u moderních digitálních senzorů a vysoce citlivých filmů nebo paměťových fólií. V další části projdeme uvedené parametry a vlastnosti podrobněji. 

Pulzní nebo vysokofrekvenční rtg zařízení 
Intraorální rentgeny je možné rozdělit do dvou skupin podle koncepce a konstrukce generátoru napětí na pulzní (jednopulzní) a vysokofrekvenční (multipulzní). 
Pulzní rtg zařízení využívají kladnou část sinusoidy napětí při napájení rentgenky. Na jednu expozici je zapotřebí většího množství jednotlivých pulzů. Rtg zařízení této koncepce vykazují vyšší radiační zátěž pacientů způsobenou vlivem cyklicky se měnícího napětí rentgenky. 
Vysokofrekvenční rtg zařízení disponují takovým generátorem napětí, který dosahuje stejné hodnoty napětí po celou dobu expozice. To vede ke zkrácení doby expozice při zachování potřebné dávky rtg záření, což je nezbytné při použití citlivých snímačů nebo filmů. Radiační zátěž pacienta je u zařízení této koncepce řádově o 25 % nižší. 

Anodové napětí a proud rentgenky, expoziční čas
Některá intraorální rtg zařízení umožňují nastavení hodnoty anodového napětí. Hodnota anodového napětí rentgenky přímo souvisí s diagnostickým využitím snímku. Nižší hodnota anodového napětí umožňuje získávat vysoce kontrastní snímky, které je možné využívat např. při zobrazení apexů v endodoncii, při diagnostice kostních struktur apod. Naopak při nastavení střední a vyšší hodnoty anodového napětí lze získat snímky s širokým spektrem odstínů šedi vhodné např. pro parodontologii či vyšetření jinak nezřetelných struktur. 
Dalšími parametry, jejichž hodnoty lze u některých rtg zařízení nastavit, je anodový proud a expoziční čas (doba expozice). Výsledné zčernání snímku je lineárně závislé na nastavení těchto parametrů. Nastavení vyšší hodnoty anodového proudu umožňuje zachování krátkých expozičních časů. Možnost volitelného nastavení hodnot uvedených parametrů je důležitá pro optimální výslednou kvalitu snímků pro různá média (film, paměťové fólie, digitální senzory) a také pro dosažení diagnosticky hodnotných snímků u pacientů s rozdílnou anatomií. 

Velikost ohniska
V předchozím odstavci jsme prezentovali parametry, které mají vliv na nastavení optimálního zčernání a kontrastu snímku. Nyní se budeme věnovat parametrům, které ovlivňují výslednou ostrost snímků a schopnost zachycení drobných detailů. Faktorů, které ovlivňují výslednou kvalitu a ostrost snímku je mnoho. Jedním z nich je velikost ohniska rentgenky. Zejména moderní digitální senzory s vysokým rozlišením (ale také některé paměťové fólie) vyžadují pro maximální využití svých parametrů velmi malé ohnisko rentgenky pro zajištění opravdu ostrých a kontrastních snímků. Čím je velikost ohniska menší, tím ostřejších snímků lze dosáhnout. 

Umístění a dosah rentgenu
Z hlediska úspory času, ale také komfortu pacienta i obsluhy, je nespornou výhodou umístění intraorálního rentgenu přímo v ordinaci v dosahu zubní soupravy. Ne vždy je však možné zajistit takové prostorové uspořádání ordinace, které umožňuje umístění intraorálního rentgenu montovaného na stěnu s dosahem přímo k zubní soupravě. Výrobci těchto zařízení nabízejí řešení v podobě několika variant umístění intraorálních rentgenů. Jedním z umístění je již zmíněná pevná montáž na stěnu. Zde je opravdu rozhodujícím kritériem dosah ramene rentgenu. Někteří výrobci nabízejí možnost dodávky prodloužených variant ramene, čímž se zvyšuje celkový dosah intraorálního rentgenu. Dalšími možnostmi umístění v ordinaci je montáž na strop, pojízdný nebo fixní stojan či vestavěný sloup, který je vhodnějším řešením než stojan z hlediska celkové stability systému. Montáž na vestavěný sloup nebo na strop může být často vhodnějším řešením než využití montáže na stěnu s maximálním natažením ramene z důvodu dosahu, kdy již mechanismus ramene ve zcela nataženém stavu není schopen nabídnout takovou stabilitu jako ve stavu mírně složeném. Kmitání celé soustavy může následně způsobit snížení kvality pořizovaných rtg snímků. 

Zcela mimo význam parametrů ovlivňujících kvalitu a komfort samotného rtg snímání tedy stojí naprosto zásadní otázka, zda dané zařízení nabízí možnost instalace do konkrétních stavebně-technických podmínek dané ordinace. Způsob umístění, dosah, možnost jeho prodloužení a případné pravo-levé uchycení jsou další podstatné atributy intraorálního rentgenu vhodného pro vaši praxi. 

Jak již bylo uvedeno výše, intraorální rentgeny umožňují vytváření standardních snímků na film, ale také digitálních rtg snímků s využitím paměťových fólií a digitálních senzorů. Snímače pro tzv. přímou a nepřímou digitalizaci rtg snímků mají své specifické vlastnosti a parametry. Tyto produkty vám představíme v samostatné kapitole věnované digitalizaci rtg snímků.

 

Libor Kokšal 

00
00
TISK STÁHNOUT PDF
X
... content ...

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

OK